Turista

Přírodní památka Lačnov se nachází ve Vizovické vrchovině na západním okraji zástavby v obci Lačnov - tj. lokalita za mateřskou školou. Tvoří ji louka s bohatým výskytem šafránů bělokvětého. Přírodní památka Sucháčkovy paseky se nachází na pravém údolním svahu Lačnovského potoka u osady Sucháčkovy paseky, asi 1 km jihovýchodně od obce Lačnov. Lokalitu tvoří květnatá louka s bohatým výskytem šafránu bělokvětého. Šafrán bělokvětý  patří mezi silně ohrožené taxony květeny ČR dle vyhlášky 395/1992 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Dle Červeného seznamu ČR je zařazen do kategorie C1 kriticky ohrožených druhů. Předmětem ochrany je nejen samotný druh, ale i jeho přírodní a polopřírodní stanoviště. Vyplývá z toho, že předmětem ochrany jsou chráněny jeho lokality ze zákona, i když nejsou vyhlášeny zvláště chráněným územím nebo přírodní památkou! V literatuře se často traduje, že šafrán byl na jihovýchodní Moravu zavlečen v době napoleonských válek se senem pro koně, ale pravděpodobnější může být, že sem byl zavlečen spíše při transportu soli se senem pro koně povozníků.

• Lokalita za mateřskou školou
• Lokalita Sucháčkovy paseky
• Inventarizace výskytu šafránu bělokvětého v roce 2012

Vařákovy paseky se nacházejí na hřebeni Vizovických vrchů zhruba 2,5 km severozápadním směrem od obce Lačnov v nadmořské výšce přes 700 m.n.m. Jejich rozloha je 20 ha. Vznikly před polovinou 18. století vykácením původního lesa v lokali Láz. V pol. 18. století nebyla na pasekách žádná obytná stavení a majiteli pozemků byli sedláci z Lačnova.  Jméno dostaly podle Martina Vařáka (*1845), který tu jako první postavil obytné stavení č. 113, kolem r. 1860. V průběhu následujících let k němu přibylo ještě dalších devět stavení a celkově jich tak před osudným dnem, kdy byly vypáleny, stálo deset s 57 obyvateli. Koncem druhé světové války v okolí operovaly partyzánské skupiny z brigády Jana Žižky. Po přestřelkách mezi partyzány a německými vojáky byla povolána jednotka SS k jejich likvidaci. Operovala tu jednotka SS-Jagdeinsatz Slowakei, jednou z jednotek byla Einheit Josef, složená ze Slováků. Po předchozím vypálení Ploštiny a Prlova zaútočila část této jednotky 2. 5. 1945 na osadu Vařákovy  paseky. Partyzány zde už nezastihli, ti uprchli a obyvatele nechali na pospas SS v domnění, že jsou v přesile. Ve skutečnosti (podle dochovaných svědectví) čítala útočící jednotka SS pouhých 18 mužů. Ti vypálili osm chalup. Čtyři lidé (Rozina Šopová, Karel Vařák, František Žák a Jan Polčák) byli odvlečeni, mučeni a následně zastřeleni v Hošťálkové, ostatní byli hnáni naboso do Valašské Polanky, kde na přímluvu farské hospodyně Aurélie Ludwigové byli propuštěni. Jen o několik hodin později bylo území osvobozeno postupující rumunskou a sovětskou armádou. Od roku 1950 na pasekách už nikdo nežije.

• Vedou tudy naučné stezky - informace v záložce Naučné stezky.    

Skupina pískovcových skalních útvarů Lačnovské skály je situována v nevelkém prostoru ve vrcholové části hory Vrátnice a na jejich jižních svazích směrem k obci Lačnov. Lačnovské skály velikostí skalních útvarů a jejich tvary jsou významným a v některých směrech jedinečným dokladem geologické minulosti a geomorfologických procesů ve Středoevropském prostoru. Na malé ploše zájmového území na několika skalních útvarech je koncentrováno velké množství geologických zajímavostí a dokladovatelných hodnot a na horninový masiv vázaných pestrých tvarů mikroreliéfu. Na rozdíl od poměrů klasických pískovcových oblastí české křídové tabule jsou zde popisované geologické skutečnosti specifické pro tektonický, strukturní a petrologický vývoj vnějších Karpat, na území ČR moravských Karpat. Skály jsou tvořeny třemi útvary.

Horní skála - dosahuje výšky 10 m a je značně členitá.

Prostřední skála - je úžší, vzhledem k východní orientaci, a kvůli vzrostlým stromům bývá mnohdy více mokrá.

Dolní skála - impozantní 60 m dlouhý skalní pás s nejvyšším místem kolem 20 m.

Horní lačnovské skály

V obci se nachází soustava tří rybníků a rybářské středisko, které navštěvují rybáři ze širokého okolí.

Vařákovy paseky

Stezka začíná u vlakového nádraží v Horní Lidči, vede po žluté značce kolem Lačnovských rybníků do Lačnova a odtud kolem Horních a Dolních Lačnovských skal na hřeben Vizovických vrchů. Po modré značce odbočuje na Vařákovy paseky a pak se vrací zpět pod vrcholy Krajčice a Kopce kolem Čertových skal do Lidečka. Délka: 15 kilometrů, terén je zvlněný s místními stoupáními.

NS Vařákovy paseky II

Stezka navazuje na NS Vařákovy paseky. Z pasek dojdete souběžně s NS Vizovické vrchy k 1. zastavení na rozcestí Bařinka a za ním odbočíte doprava na lesní cestu se značením pro NS, po níž cesta pokračuje dolů do obce Pozděchov. Délka: asi 3 km, převážně z kopce, ale k jejímu východisku musíte dojít z Trubisek, Lačnova, Ploštiny nebo Lidečka.

Vizovické vrchy

Stezka vede z Vizovic přes Ublo souběžně se žlutou turistickou značkou pod Suchý vrch, odtud pokračuje po modré přes Klášťov, Svéradov a rozcestí Bařinka na Vařákovy paseky nad Lačnovem. Délka: cca 14 km, větší stoupání na Suchý vrch, dále se jde převážně po vrstevnici lesem. Stezka navazuje na starší NS Vařákovy paseky, která kromě přírodních zajímavostí připomíná válečnou tragédii, kdy byly paseky vypáleny stíhacím oddílem SS. Třetí větev hvězdicovité naučné stezky vede od jara 2007 z pasek do Pozděchova.

• Mapa Lačnov

Nová naučná stezka - "Zapomenuté osudy" doplněné projektem "Za valašskou písničkou" v obci Ratiboř (u Vsetína).  http://ns.ratibor.cz/

• Mapa Ratiboř
• Naučná stezka