Vdovecký důchod
1. Identifikační kód
2. Kód
3. Pojmenování (název) životní situace
Vdovecký důchod
4. Základní informace k životní situaci
Vdovecký důchod je druh pozůstalostního důchodu, na který má nárok, za podmínek stanovených zákonem, vdovec.
Vdovecký důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra, stejná pro všechny důchody, v roce 2018 činí 2 700 Kč. Výše procentní výměry vdoveckého důchodu činí 50 % procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měla nebo by měla nárok manželka v době smrti.
5. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)
Žádost o vdovecký důchod může podat:
oprávněná osoba,
opatrovník oprávněné osoby (jejíž svéprávnost byla omezena v takovém rozsahu, že není schopna v této věci samostatně právně jednat).
Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou sami podávat žádost o dávku důchodového pojištění, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o zdravotním stavu těchto občanů podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci.
6. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace
Vdovec má nárok na vdovecký důchod po manželce, jestliže zemřelá:
pobírala starobní důchod, nebo
pobírala invalidní důchod, nebo
ke dni smrti splnila podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod, nebo
ke dni smrti splnila podmínky nároku na starobní důchod, nebo
zemřela následkem pracovního úrazu.
Vdovecký důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manželky.
Nárok na vdovecký důchod i po jednom roce od smrti manželky má vdovec tehdy, pokud:
pečuje o nezaopatřené dítě,
pečuje o dítě, které je závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost),
pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelé manželky, který s ním žije v domácnosti a je závislý na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost),
je invalidní ve třetím stupni, nebo
dosáhl alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk pro muže stejného data narození nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší.
Znamená to tudíž, že na rozdíl od právní úpravy platné před 1.1.2010 již pro nárok na vdovecký důchod po uplynutí jednoho roku od smrti manželky není rozhodující dosažení věku 58 let, ale dosažení věku o 4 roky nižšího než činí důchodový věk stanovený podle § 32 zákona o důchodovém pojištění pro muže stejného data narození, pokud skutečný důchodový věk není nižší.
Nárok na vdovecký důchod vznikne znovu, jestliže se splní některá z výše uvedených podmínek do pěti roků po zániku dřívějšího nároku na vdovecký důchod. Pokud však nárok na vdovecký důchod vznikl po 31.12.2011, činí lhůta pro jeho obnovu dva roky od dřívějšího zániku nároku na vdovecký důchod.
Nárok na vdovecký důchod zaniká uzavřením nového manželství.
Nárok na vdovecký důchod zaniká též ode dne jeho přiznání, pokud nabylo právní moci rozhodnutí soudu o tom, že vdovec úmyslně způsobil smrt manželky jako pachatel, spolupachatel nebo účastník trestného činu.
7. Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace
Dostavte se k sepsání žádosti o vdovecký důchod na příslušný úřad.
8. Na které instituci životní situaci řešit
Žádosti o důchod sepisují okresní správy sociálního zabezpečení (dále též "OSSZ"), Pražská správa sociálního zabezpečení (dále též "PSSZ") nebo Městská správa sociálního zabezpečení Brno (dále též "MSSZ"), příslušné podle místa trvalého bydliště oprávněné osoby.
Kontakty na OSSZ/ PSSZ/ MSSZ naleznete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.
9. Kde, s kým a kdy životní situaci řešit
K poskytnutí odborné pomoci je příslušná OSSZ/ PSSZ/ MSSZ. Vlastní rozhodování o vdoveckém důchodu potom přísluší České správě sociálního zabezpečení (dále též "ČSSZ").
(Pokud jde o příslušníky ozbrojených sborů, jsou k rozhodování o důchodu příslušné orgány Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, příp. Ministerstva spravedlnosti.)
10. Jaké doklady je nutné mít s sebou
Předložte vlastní doklady, doklady manželky, prokazující dobu jejího pojištění a doklady týkající se dětí:
občanský průkaz,
oddací list,
úmrtní list,
rozhodnutí o přiznání důchodu manželky (je-li k dispozici); pokud však ke dni smrti nebyl důchod přiznán, pak je žádoucí, abyste předložil doklady prokazující dobu pojištění manželky včetně náhradních dob pojištění, tzn. dobu studia, péče o děti, vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání apod.,
rozhodnutí o přiznání důchodu, pokud jej pobíráte (je-li k dispozici).
11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici
Žádost o vdovecký důchod (na předepsaném tiskopisu) s vámi sepíše příslušná OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.
12. Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit
Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.
13. Jaké jsou lhůty pro vyřízení
Rozhodnutí o přiznání důchodu je orgán sociálního zabezpečení povinen vydat nejpozději do 90 dnů ode dne zahájení řízení.
Tato lhůta se prodlužuje o dobu, po kterou se např. došetřují rozhodné skutečnosti u zaměstnavatelů, úřadů aj.
14. Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace
V řešení této situace správní řád nepřipouští další účastníky řízení než žadatele o důchodovou dávku, eventuálně ve specifických případech opatrovníka.
15. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány
Další činnosti nejsou stanoveny.
16. Elektronická služba, kterou lze využít
Své dotazy můžete posílat prostřednictvím internetových stránek ČSSZ na elektronické podatelny jednotlivých pracovišť ČSSZ.
17. Podle kterého právního předpisu se postupuje
18. Jaké jsou související předpisy
19. Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují
Proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení (ČSSZ/ Ministerstva obrany/ Ministerstva vnitra/ Ministerstva spravedlnosti) ve věcech důchodového pojištění lze od 1.1.2010 jako řádný opravný prostředek podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení.
Námitky musí obsahovat stejné náležitosti jako odvolání podané podle § 82 správního řádu, tj. především z nich má být patrno, kdo je činí, které věci se týkají a co se navrhuje; musí tedy obsahovat označení účastníka a správního orgánu, jemuž je určeno, a podpis osoby, která je činí.
Dále musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo.
Není-li v námitkách uvedeno, v jakém rozsahu účastník rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.
Podání námitek nemá odkladný účinek, nejde-li o rozhodnutí, které se týká plnění sankční povinnosti příjemců dávek či zaměstnavatelů. Námitky se podávají orgánu sociálního zabezpečení, který rozhodnutí vydal, a ten o nich také rozhoduje (ČSSZ/ Ministerstvo obrany/ Ministerstvo vnitra/ Ministerstvo spravedlnosti).
Pokud je takovým orgánem ČSSZ, lze námitky v uvedené lhůtě uplatnit u ČSSZ nebo u kterékoliv OSSZ/ PSSZ/ MSSZ. Prvostupňová rozhodnutí ČSSZ tedy nenabývají právní moci doručením, ale až uplynutím 30denní lhůty k podání námitek, resp. doručením (oznámením) rozhodnutí ČSSZ o námitkách.
Orgán sociálního zabezpečení přezkoumává rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, v plném rozsahu; není přitom vázán podanými námitkami a může rozhodnout i v neprospěch účastníka řízení. Řízení o námitkách musí být vedeno odděleně od rozhodování orgánu sociálního zabezpečení v prvním stupni - nemohou se na něm podílet, ani v něm rozhodovat osoby, které se účastnily řízení o vydání napadeného rozhodnutí.
Podání námitek je řádným opravným prostředkem ve správním řízení a absolvování námitkového řízení, ať již úspěšné nebo neúspěšné, je proto nezbytným předpokladem k tomu, aby se věcí mohl zabývat soud v rámci případné později uplatněné správní žaloby.
Proti pravomocnému rozhodnutí ČSSZ může ovšem oprávněný, který se domnívá, že byl ve svých právech zkrácen, podat do 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o námitkách žalobu. Náležitosti žalobního návrhu jsou upraveny soudním řádem správním (zákon č. 150/2002 Sb.).
K řízení o žalobě je příslušný krajský (v Praze Městský) soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, popřípadě, v jehož obvodu se zdržuje.
Nemá-li občan bydliště na území České republiky a ani se na tomto území nezdržuje, je k řízení o žalobě příslušný Krajský soud v Brně, má-li občan bydliště na území Slovenské republiky; Krajský soud v Ostravě, má-li bydliště na území Polské republiky; Krajský soud v Plzni, má-li bydliště na území Spolkové republiky Německo; Krajský soud v Českých Budějovicích, má-li bydliště na území Rakouské republiky.
Nelze-li takto určit příslušnost krajského soudu, je příslušný krajský soud určený podle místa posledního bydliště občana na území České republiky, a nelze-li příslušnost určit ani takto, je příslušný Krajský soud v Praze.
20. Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností
Jestliže se změní skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na důchod, je vaší povinností nahlásit to do 8 dnů ČSSZ.
V případě, že byste přijal důchod nebo jeho část, ačkoliv z okolností lze předpokládat, že důchod byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce než náležel, jste povinen neprávem vyplacené částky vdoveckého důchodu vrátit.
21. Nejčastější dotazy
Nejčastější dotazy a odpovědi k důchodovému pojištění naleznete na internetových stránkách ČSSZ.
22. Další informace
23. Informace o popisovaném postupu (o řešení životní situace) je možné získat také z jiných zdrojů a v jiné formě
24. Související životní situace a návody, jak je řešit
25. Za správnost návodu odpovídá útvar
Česká správa sociálního zabezpečení - odbor komunikace
26. Kontaktní osoba
27. Popis je zpracován podle právního stavu ke dni
01.01.2017
28. Popis byl naposledy aktualizován
20.03.2018
29. Datum konce platnosti popisu
Bez časového omezení.
30. Případná upřesnění a poznámky k řešení životní situace
Souběh důchodů a jejich výplata
Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního a na výplatu vdoveckého důchodu, vyplácí se nejvyšší důchod v plné výši, včetně základní výměry, a z ostatních důchodů se vyplácí polovina procentní výměry.
Přechodná ustanovení zákona č. 306/2008 Sb.
Vznikl-li nárok na vdovecký důchod před 1.1.2010, zůstává nárok na tento důchod zachován po 31.12.2009, pokud vdovec dosáhl před 1.1.2010 věku 58 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší.
Pro stanovení výše vdoveckého důchodu, na který opětovně vznikl nárok po 31.12.2009, platí, že výše procentní výměry nesmí být nižší než procentní výměra vdoveckého důchodu, která náležela ke dni zániku nároku na tento důchod.
Vznikne-li po 31.12.2009 znovu nárok na vdovecký důchod, stanoví se výše procentní výměry ve výši 50 % důchodu zemřelé. Procentní výměra vdoveckého důchodu se však poskytne nejméně ve výši původního pozůstalostního důchodu, který náležel ke dni zániku nároku na vdovecký důchod.
